Naše zkušenosti
Níže najdete informace o: beran ve stádě, nechtěný odstav jehněte, příměť pysková
Cílem této stránky je se s Vámi podělit o naše zkušenosti, které jsme za dobu chovu našich oveček získali a třeba Vám i poradit při řešení stejných peripetií, které Vás postihly.
Jednoduchá matematika, pokud máte ovci a chcete jehňata, jsou na to potřeba dva, v tomto případě vám většinou chybí beran. A už je tu první rozhodování: Mít vlastního berana nebo ne. Pokud máte pár oveček na zahrádce a uvažujete o pořízení si vlastního berana, pozor na pár úskalí. Koupíte si krotkého mladého beránka, pojmenujete ho. Za rok už bude mít 60kg a za dva roky 80kg a už to nemusí být krotký mazlík, bude vyžadovat pozornost. Děti/vnoučata už k ovečkám jen tak nepustíte, přeci jenom ve stádě je beran = úskalí 1. Beran se bude mít k světu a za půl roku budete mít první jehňátka, spousta radosti a dají se jim jména a rozhodnete si tu nejkrásnější ovečku nechat. A ovečka roste v pěti-osmi měsících začne mít první říji (,které si ani nevšimnete), ale beran ve stádě je její otec, ten ji připustit nesmí = úskalí 2. Existují takové ,,krytky" nebo ,,plácačky", které se přivazují ovečce pod ocas a zajišťují, aby nedošlo k připuštění. V praxi je to řešení jen na krátkou dobu a není 100%.
Pokud budete mít berana celoročně ve stádě, je velká pravděpodobnost, že vám ovce bude připouštět ,,nekontrolovaně". Nebudete si moci dopředu vypočítat termíny porodů a dopředu s tím počítat. A porody vám mohou vyjít třeba na přelom prosince/ledna, kdy se dá předpokládat chladné zimní počasí nebo kdy jezdíte pravidelně na hory. = úskalí číslo 3. A nejsme daleko od úskalí číslo 4, které se odvíjí také od plemene ovce, kterou chováte. Beran ve stádě může ovce připustit dvakrát do roka, ovce by se tedy bahnily (rodily) na jaře a na podzim. Někdo takovéto plemena ovcí vyhledává, například jimi jsou Romanovská ovce, nám se stalo i u Bergschaf. Určitě to znamená větší nároky na váš čas, zajištění výživy ovce a mimo jiné zajištění zázemí a výživu ,,podzimním jehňatům". Úskalí číslo 3 a 4 se dá vyřešit oddělením berana ze stáda a připouštěním ,,kontrolovaně". Je k tomu potřeba oddělený pevný výběh a všechno okolo zdvojit (bouda, přísun vody apod.). Z naší zkušenosti, pokud beran ucítí vedle ve stádě ,,říjící ovci" ne vždy ho zastaví elektrický ohradník a také se rozebíhá proti pevné ohradě za účelem k ovci se dostat. Myslete na to při budování ohrady.
Cílem není odradit vás od koupě berana, jen jsme se vám pokusili nastínit, co všechno je potřeba promyslet. No a můžete začít přemýšlet o plemeni berana a pokud nechcete vlastního zvažte jeho zapůjčení...... neodraďte se...... na konci vás třeba čekají krásná rozverná jehňátka.:-)
Událost, která se stala snad každému chovateli. Názory na řešení jsou dva - ten extrémní, nechat věc přírodě, což znamená z 90% úhynu jehněte my neuznáváme a tak se u nás pravidelně aplikuje hra na ovčí mámy.:-)
Pokud nemáte možnost kontrolovat pití jehňat, zjistí se většinou odstav až na hranici života a smrti. Hlavní příznaky jsou bečení, jehně leží, postupně už ani není schopné stát na nohou. Tento stav postupuje k nápadnému zaklonění hlavy, apatickému stavu a ztrátě sacího reflexu. V této fázi je již jehně v hypoglykemickém šoku a při jeho záchraně jde o minuty. Ideální je v tomto případě zásah veterináře, který jehněti injekčně napíchá roztok glukózy pod kůži. Pokud vet není poblíž, bude potřeba do jehněte dostat gloukózu jiným způsobem. Nám se osvědčil přípravek Glukopur nebo ve vodě rozpuštěný hroznový cukr. Pozor, musí jít o hroznový. Klasický cukr ovce neumí zpracovat! Nezapomeňte, že významným "žroutem" energie v organismu je zima. Jehně je tedy nezbytné umístit do tepla nebo ho v salaši alespoń "zateplit".
V okamžiku, kdy jehně dostanete z nejhoršího, začíná fáze piplačky a snahy dostat do jehněte co nejvíce mléka. Ideální je kojenecká láhev s dudlíkem a mléko oddojené od ovce, případně dobře poslouží kozí mléko, jinak mléčné náhražky. Nečekejte, že jehně začne samo pít. Slovo piplačka v předchozí větě mělo svůj význam.:-) Důležité je toto pití velmi často opakovat (malé množství, ale velmi často). Již poměrně brzy byste měli pozorovat výrazně zlepšení. V tomto případě se stáváte ovčí mámou a jehně si Vás zařadí na první místo svých preferencí.:-)
Co se týče mléčných náhrah, tak naše nejlepší zkušenosti jsou s produktem společnosti Mikrop a to Mikrop Ovis. Tímto sušeným mlékem se dá bez větších problémů jehně odchovat a to i navíc při rozumných nákladech.
Ocitnete-li se v situaci akutní potřeby této mléčné náhražky, kontaktujte nás. Držíme dlouhodobě tento výrobek v zásobě. Cena za velké 3kg balení je Kč 235,-.
S tímto virovým onemocněním jsme se setkali zcela neočekávaně na Štědrý den a do dneška ani nevíme, jak se nám vir do stáda po několika letech chovu dostal. Nejde o nic nebezpečného, ale první dojem je hrůzostrašný. Ačkoli se tato nemoc často projevuje u jehňat, u nás se vyskytla cca měsíc před
bahněním. Ovcím se na pyskách, v koutcích a na čenichu objevily velmi šeredné boláky, které začaly v některých případech i krvácet. První dojem a příznaky nás velmi vyděsily. Existovalo hned několik variant a tou nejhorších byla i hypotetická možnost slintavky a kulhavky. Projev o našeho berana byl totiž natolik
silný, že zaskočil i našeho vet. Ostatně důkazem je foto v článku. Protože ale pravděpodobnost vyskytu tohoto onemocnění v naší oblasti byla velmi nepravděpodobná, začali jsme racionálně hledat možnosti další. Přes otravu a další možnosti jsme došli k příměti pyskové.
Toto onemocnění se v našem stádě začalo šířit rychlostí blesku. Postupně postihlo velkou část našeho stáda. Přemýšleli jsme, co mohlo být příčinou a startérem tohoto onemocnění a jediná indicie bylo očkování. Ovečky byly zřejmě po vakcinaci částečně oslabené a nepřijemnost byla na světě. Nicméně s odstupem jsme pochopili, že nejde o nic dramatického.
Hlavním příznakem nemoci jsou bradavice v okolí pysků, nosu, očí, někdy na končetinách, kde mohou být i mezi prsty případně na méně osrstěných místech (u dospělých samic i vemínka). Bradavice se mohou rozšířit i na vnitřní sliznice, tj. jsou i v ústech, u malých jehňat někdy v okolí prořezávajících se předních zubů. Pokud jste zachytili onemocnění ve fázi tvořících se bradavic, nemoc je již v plném rozpuku. Tento příznak je ale bohužel první a téměř jediný znak, kterého si je možné povšimnout. Tvarově jsou bradavice různé, od klasických až po květákovité útvary se stopkou či bez. Mohou být jak tvrdé a poměrně hrubé, tak z měkké tkáně a "vodnaté", při poranění jsou krvácivé. Časem osychají a tvoří suché opadavá strupy, které bývají zdrojem dalšího šíření infekce.
Nemoc nelze léčit, odeznívá sama, zpravidla v časovém rozmezí 2-4 týdnů. Léčba antibiotiky je, vzhledem k tomu, že se jedná o virové onemocnění, neúčinná. Antibiotika bývají někdy nasazována pro potlačení sekundární infekce, která se vyskytuje relativně často. V našem případě jsme nasazovali antibiotika u případů, které byly silně krvácivé. U všech nakažených oveček se nám ale jako podpora léčby osvědčilo každodenní dezinfikování jodovou tinkturou nebo Jodisolem. Zvířata, která onemocnění prodělala, získávají imunitu. Ta není neomezená, ale trvá přibližně 12 měsíců.
S onemocněním jsou spojena i některá rizika. Nejvýznamější se týkají jehňat. Příměť na pyscích nebo končetinách může vyvolat obtíže se sáním mléka a pohybem. Problémem je tedy zhoršený příjem potravy. Pokud se od mláďat nakazí dospělé ovce a nemoc postihne vemínko, může být sání mléka pro bahnici bolestivé, ovce jehňata odhání. Pozor! Příměť pysková je zoonóza, tedy nemoc přenosná ze zvířete na člověka. Nicméně nikde není prokázán závažnější případ.